Expedice Sri Lanka 2

Opět jsme se nevyspali, již v 7 hod. vyrážíme směr národní park Yala. Náš průvodce, organizátor a nový kamarád Milan Saroj prý vše perfektně zařídil. Uvidíme. Asi 4hodinová cesta hrůzy dopadla dobře. Po cestě si všímáme neobvyklého pořádku i v malých vesničkách což většinou tak v podobných zemích nebývá. Rychle se ubytováváme a před vraty již na nás čeká přesně 50letý lanďák / Land Rover /. Vypadá skvěle a nic mimo motoru v něm nefunguje. Odhaduji, že za jedno odpoledne ho pro klidné focení musí tak 200 krát vypnout a nastartovat a to nemůže přece vydržet.

Naše obavy jsou ale zbytečné. Národní park Yala po krátké chvíli mi připomíná parky v Indii. Rozdíl je hlavně ve velkém počtu mokřadů, jezírek a bahnisek kde si přijdou na své milovníci vodního ptactva jako volavek, různých druhů čápů, orlů, ale i krokodýlů, slonů a jiných. Z aut se nesmí vystupovat a místni se velmi obávají možnosti napadení velkou šelmou nebo hadím uštknutím. Spatřit leoparda nebo medvěda je však o velké náhodě. Procento možnosti pohybu a viditelnosti k fotografování je proti rozloze parku a jeho bujnou vegetací tak 5% ze sta. A to už je o velké náhodě. Opět se opakuji – jako když se vypravíte do Indie fotit tygry. Je přesně 13 hodin ve stínu asi 36 st. a my jsme v parku sami. V tomto čase sem nikdo nejezdí. Do večera se ale povedlo nafotit něco z místní fauny a tak jsme docela spokojeni.

Část večera jsme ztrávili v ubytovně místních rangerů a řidičů ochutnali jsme i pálenku z kokosových ořechů a asi po ní jsme rychle usnuli. Ráno vyrážíme už v 5 hodin a pozorujeme nezapomenutelný východ slunce u jednoho jezera se stovkou volavek bílých. prostě nádhera. Asi v 10 hodin začíná to pravé safari drama. Jiná skupinka viděla přejít přes cestu leoparda a dle našeho rangera jde pít k vodě. Všichni přemýšlíme kudy a kam půjde a dokola objíždíme několik nejbližších vodních ploch. S prstem na spoušti mého canona se mi v rychlosti v mém podvědomí přehrají okamžiky z úspěšných expedic za velkými kočkami a jsem přesvědčen, že mám dobře vše nastaveno. Vidím ho – asi na vzdálenost 50 metrů přešel v klidu vyšlapanou zvířecí cestu. Je to velký jedinec, odhaduji hodně přes 100 kg nejspíše samec. Něco mi však napovídá, že tentokrát to dobře nedopadne. Asi po další hodině marného čekání a hledání to vzdáváme. Zase tolik nám to ale nevadí, v loni začátku roku jsme ho asi hodinu pozorovali v Keni a velmi slušné fotografie máme na našich stránkách. I místní museli uznat, že naše fotografie této krásné kočky jsou velmi povedené. Srí Lanka má několik národních parků a Yala je prý ten nej.

Viděli jsme toho opravdu hodně a některé fotografie hlavně ptáků budou naše prvotiny. A co bude dál? Naše požadavky a nároky neznají mezí. Náš kamarád Milan / aby vás to nemátlo je to Srílančan jako poleno / dostal další nelehký úkol. Kobra -jak vám toto slovo zní v uších? Asi jako každému, něco o čem jsme slyšeli ale nikdy neviděli a asi z toho jde i strach. No a právě proto bychom chtěli tohoto nebezpečného hada trochu přiblížit našim čtenářům, pořídit pár fotografií a zdokumentovat jeho chování ve volné přírodě. Již na zítřek máme domluvenou asistenci s tím prý nej. z celého ostrova – odborníkem na vše jedovaté jako jsou hadi a škorpioni. Dokonale zná jejich chování i místa výskytu. Nevím, jestli máme věřit, ale uvidíme.

Takže, jestli bude ještě jedno pokračování našich zápisků že Sri Lanky?

A/ pokud nic neuvidíme – nebude

B/ pokud bude Kobra rychlejší – nebude

C/ bude – bude pokud nebude A nebo B

Měj te se fajn a milujte přírodu………… Ilča a Franta