Expedice Lemur 2012 část první

Jsou to přesně 4 roky, co po 13 hodinách letu opět dosedáme na ostrov Madagaskar konkrétně na nedaleký ostrůvek Nosy Be. Let se společností Air Austral byl velmi příjemný. Centrální část Madagaskaru jsme již navštívili a ostrov Nosy Be by měl být také velice zajímavý na, fotografováni fauny a sousedící ostrůvek Nosy Komba je prý ten nej, tak uvidíme.

Ubytování máme zajištěno na severu ostrova a překvapením pro nás je to, že to celé patří Italům. Zapomeňte na angličtinu, tady je vám naprosto k prdu. Pro nás však jazykové bariéry prostě neexistuji – takže opět everithing is OK. Je tady zimní období což znamená teplotu kolem 33 stupňů a bez dešťů. Začínáme fotit v nejbližším okolí, kde jsou k vidění lemuři i chameleóni.

S těmi chameleóny je to však trochu horší, protože pro naše oči jsou takřka neviditelní. Konkrétně – dostali jsme od místního, tip na jeden keř kde prý určitě je ale ani po hodině hledání nic nevidíme. Bohužel musím vytáhnout jedno kovové euro, no a zahradník milého chameleóna nachází do 10 vteřin. Za další euro nachází většího a třetí euro poslouží k nalezení vhodné potravy a možnost nafocení nějaké akce. Velkým překvapením pro mne je večerní prohlížení fotografií. Jak loví chameleóni asi všichni víte – pokud je v dosahu vhodná potrava nejčastěji obyčejný cvrček chameleón doslova vystřelí až 50 centimetrový jazyk, který je i trojnásobně delší než vlastní tělo . To že jazyk vystřeluje rovně jsem už viděl i nafotil, to že ho ale dokáže v této rychlosti zlomit v pravém úhlu je pro mne něco nepochopitelného. Vše je vidět na přiložených fotografiích č. 3 a 4.

Opravdu neskutečné. Dobře je vidět i bambulovité ukončeni jazyku, který je pokryto zvláštním lepem a poslouží vlastně k nalepení a uchopení kořisti. Je pondělí ráno a mi vyrážíme do národního parku Lokobé. Cesta tam, však není vůbec jednoduchá. Na jih ostrova přejedeme autem, tím ale to jednodušší končí. Vystupujeme v poslední vesnici a na pobřeží nám to dochází. V místním přístavu jsou zakotveny pouze lodě tzv. pirogue což je v překladu vydlabaný kus stromu a motory nikde. Asi budeme muset pádlovat …. a je to tak. Nastupujeme do stylové jachty, první a poslední sedí místní a mezi nimi my. Každý vyfásne pádlo, přesněji otesaný kus klacku a už se jede.

V pravidelných asi 5 minutových intervalech slyšíme change, to je povel pro výměnu pádla do druhé ruky. Asi po 10 minutách toho máme plné kecky a začínáme proklínat celý svět. Po 45 minutách zcela vyčerpaní přistáváme na jedné pláži, která je i zároveň jediným vstupem do této rezervace. Jsme zralí na pořádný odpočinek, ale na to není čas. Jako jediný mám pouze kraťasy a to se našemu průvodci vůbec nelíbí – prý hodně nebezpečné – hadi, škorpióni a trní. Marně se mu snažím vysvětlit, že takto jsem už prošel spoustou pralesů a džunglí po celém světě. Někam odběhl a za chvíli se soukám do zelených maskáčů, které mi kupodivu docela padnou. Je 10.30 dopoledne, hodinky mi ukazují 34 st. ve stínu a před námi velmi hustý, suchý a kopcovitý prales. Drama začíná ………………

pokračování příště.

Adam, Ilča a Franta

PS. Mějte rádi přírodu