Expedice Keňa 2012-díl druhý

Dnes je sobota a my máme za sebou, víc jak polovinu pobytu. Na zdejší luxus jsme si museli bohužel zvyknout – dnes jsem měl k obědu třeba kozí sýr a sladkou housku. Do ničeho jiného jsem se prostě neodhodlal. Na druhou stranu musím pochválit dva zdejší zaměstnance, kteří se opravdu snaží nám ve všem vyhovět, ale jak všichni víme z prdu kuličku neuděláte. No a co fotografické úlovky – crossing přes řeku máme zatím jenom částečně a stále to není ono.

Tisícová stáda běhají přes dvě řeky tam a sem a ani zkušení místní průvodci nevědí kam a kdy se postavit. Pokud se stádo připraví, na břehu řeky začnou se tady dít neuvěřitelné věci. Desítky přeplněných aut většinou čínských nadržených turistu začnou neorganizovaně a amatérsky popojíždět, hledat ten nejvýhodnější crossing úhel pro své zánovní ipady a iphony které jsou on-line připojeny na sociální sítě a ubohé snímky ihned letí jako vzácný úlovek všem známým domu. Při tom vydávají nepopsatelné skřeky, které jsou slyšet i několik kilometru.

Dalším pro nás novým fenoménem jsou masajští řidiči, kteří za slušné spropitné zajedou kamkoli a přirozené chování zvířatům doslova znechutí. Myslím, že najet tady ve vysoké trávě na nějaké menší zvíře není nic nemožného. Už to bohužel není ta Masai Mara kterou jsem poprvé navštívil asi před 8 roky. Občas taky zaperlíme i my – poprvé jsme kameramanovy z BBS vyplašili u jezera Lake Bogoria tisícové hejno plameňáku růžových a nějak to nemohl strávit, podruhé jsme probudili lvího samce ze spánku /obr.č1/ a chvíli nám bylo trochu horko a nakonec chyběla asi vteřina od toho, aby Michal vylezl z auta pro dobrou pozici při fotografování od 3 metry vzdáleného křoví, kde ležela mohutná lvice. Možná jsem mu včasným varováním zachránil i život.

2

Zdravím z Afriky – nám zbývá ještě pár dnů pobytu a mějte rádi přírodu.

0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Spamový kód-doplňte prosím příklad. *