fbphoto

/ Harpia harpyja /

Živí se malými dětmi místních obyvatel ?

Zapomeňte na elektrický proud, internet, signály mobilních operátorůobchody a jakékoli pohodlí. Jste v Amazonii !
Amazonská nížina má přibližnou rozlohu 5 milionů km/2 a největší řeka Amazonka
/ v místním jazyce Rio Amazonas nebo Solimoes / je dlouhá 7 020 km. A tady právě
žije ona – neviditelná, silná, rychlá a nebezpečná Harpyje Pralesní. Fotografií  z volné
přírody tohoto krásného orla je poskrovnu / u nás asi žádná / a to byl i hlavní cíl naší výpravy.
Harpyje mi způsobem lovu velmi připomíná našeho Jestřába lesního. Dokáže velmi
rychle a obratně zaútočit ve spleti větví a korun stromů a její úspěšnost dopadení
kořisti je velmi vysoká. Jak jsme si všimli opice, které jsou hlavní kořistí tohoto dravce
z ní mají panickou hrůzu a  některé nejsou schopny  ani před ní utéci. Dokonce
i jindy velmi pomalý lenochod se asi 3 x  zrychlí.
Průměrná váha Harpyje pralesní je 9 kg a její hlavní kořistí jsou opice, lenochodi, vačice
leguáni, hadi prostě všechno co žije v jejím okolí. Bohužel je schopná napadnou a zabít
i malé dítě místních obyvatel. Proto Harpyje – tento název pochází z řecké mytologie
kde Harpyje byla divoká okřídlená zrůda s velkými drápy, supím tělem a lidskou tváří.
K lovu je velmi dobře přizpůsobena ,zrak má asi 8x silnější než člověk, její pařáty připomínají
větší lidskou ruku a drápy  jsou dlouhé až 12 cm. Jsou to vlastně dýky. I v hustých korunách
pralesa dokáže být velmi rychlá až 90 km/hod.
Ptali jsme se místních obyvatel na oprávněnost nebezpečí pro malé děti a všichni nám
potvrdily že je to pravda. Samozřejmě s úbytkem těchto dravců se tyto případy stávají
pouze ojedinělě a nejvíc v  nedostupných a hustých lokalitách kde žijí hlavně indiánské kmeny.
I z tohoto důvodu se nedoporučuje turistům cestovat odlehlými částmi amazonie
s malými dětmi.
Hnízdo si staví ve výšce asi 30 metrů a pro případné fotografování se musí použít
horolezecká technika a zkušený nejlépe místní doprovod. To je i asi jediná možnost
kdy můžete tohoto krásného dravce zahlédnout – v době krmení. Jinak je šance mizivá.
Reprodukční schopnosti jsou velmi malé v průměru vyvedou 1 mládě za 3 roky.
Jak jsem zjišťoval přímo na místě hodně fotografů kteří přijeli nafotit Harpyji Pralesní
skončí v Manausu v zologické zahradě aby alespoň něco domu přivezli.
Nám se to však povedlo !

Text a foto :  Brzák František, Brzáková Ilona