fbphoto

25.11.2009

Tak jsme doma – a přiznám se byla to docela síla. Budu li upřímný ani       
Amazonie nás tak nevyčerpala  a nepoznamenala jako cestování, ubytování
stravování  a  hlavně vytrvalé hledání Tygra Bengálského / Pantera tigris tigris /
I když v NP Corbett jich žije asi 280 ks. šance na setkání s touto impozantní
šelmou je velice malá, dle mého odhadu v průběhu 7 dnů tak desetiprocentní.
Hodně záleží jakého si najmete místního stopaře bez kterého to určitě nejde.
Dle vyprávění místních lidí je tygr velmi nebezpečné zvíře a osobní pěší setkání
je setkání bohužel to poslední. Protože jsme se pohybovali po džungli v malém
otevřeném  valníkovém džípu stáří asi 30 let neměl jsem vždy ten nejlepší pocit.

Teď ale to důležité – poslední den, v posledních hodinách kdy už jsme se leč
neradi  skoro smířili s tím, že jsme pouze slyšeli jeho řvaní a viděli stopy se asi
někdo  nahoře slitoval a on přišel   sebevědomý, krásný  tygr Bengálský. Byl
dle odhadu našeho stopaře asi 250 kg  těžký  a vlastně v poledním slunci
bloumal a polehával.   Kontakt byl pro nás velice bezprostřední,  protože
vzdálenost byla max. 10 metrů .  A strach ? asi byl ale neuvědomovali jsme si to
protože v tu chvíli nastali mírné fotoproblémy – protislunce, nasazené pevné
pětikilo, atd.  Ale povedlo se technika od Canonu se opět vyznamenala
a musím pochválit manželku, že ze svým zoomovým objektivem dokonale
zareagovala a „ dala ho i celého „ díky.

/ malá fotoochutnávka – z určitých důvodů zatím foto pouze malé a zezadu /

Fotogalerie Indie bude do týdne.